Co se s námi děje?

Jak se dnes a poslední dobou máte? Co ve vás odehrává. Co cítíte? A co se to s námi všemi děje?
Poslední roky se v nás probouzí něco, co dlouho spalo. Jako by se pod povrchem našeho života začaly dít jemné, ale neodvratné posuny. Mnozí lidé říkají, že cítí emoce, které nikdy předtím nezažili. Jiní mají pocit, že se jim mění tělo, vztahy, priority, dokonce i vnímání času. A téměř každý má dojem, že „něco ve vzduchu“ je jinak. To, co prožíváme, není náhoda. Je to transformace – osobní i kolektivní. Já osobně cítím emoce, které jsem buď nevnímala, nemívala a nebo necítila. Dokonce některé z nich neumím ani popsat. Poslední dobou mnou proplovaly pocity marnosti, proč dělám, to co dělám? Kam to vede? 
Žijeme v období, kdy se staré struktury – v nás i kolem nás – rozpadají. Systémy založené na moci, chtivosti, soutěživosti a oddělenosti. Rozpadají se proto, že se stáváme někým novým. Naše vědomí se posouvá do rovnováhy srdce a to už nechce bojovat a škodit. Ale spolupracovat a být v klidu.

Jak se stále více probouzím, vidím, jak nás Matrix zformoval. Děti na kurzech se chtějí stále předhánět, chtějí soutěžit a ukazovat si, kdo je tady ten nejlepší. A já to vidím a učím se s tím pracovat, protože to dnes vnímám jako zločin, jako něco anti lidského a parazitického. A je to paradox, kam mě život posunul, protože já jsem byla extrémně soutěživá. Dávalo mi to pocit, že za něco stojím, že mám hodnotu. A na tom je to dnes celé postavené. A toto se doufám brzy zhroutí. Protože to není správná cesta.
Jak jsem již zmínila, lidské vědomí se posouvá. A když se vědomí posouvá, tělo, emoce i mysl to musí dohnat.  Transformace není jen duchovní „ezo“ povídačka. Je to proces, který má velmi konkrétní projevy. Náš nervový systém se mění, zrychluje se zpracování informací a staré emoční vzorce se rozpouštějí. A to je to, co se nyní nám všem děje. Jsem v pohodě a za chvíli cítím velký smutek. A ptám se, proč jsem smutná, já nebývám smutná, začnu plakat a pak to zmizí. Neznám příčinu a už se po ní ani nepídím. Jen to přijímám a dovoluji té emoci, aby mnou prošla.  Někteří účastníci mi říkají, že mívají náhlý strach anebo úzkost, pocit, že se jim mění identita, mají fyzické projevy – tlak na hrudi, únava, bušení srdce, závratě, zvýšenou citlivost na energii druhých, intenzivní sny, pocit, že se jim mění hodnoty a priority a nebo také všechno dohromady. Většinu z toho jsem si už prožila a nebo prožívám.

A pak je tu fyzické tělo.  Jdu po schodech a neskutečně mě začne bolet koleno, musím se chytnou zábradlí, jinak bych sletěla dolů. Bez příčiny, ze vteřiny na vteřinu. Bolí několik hodin a pak to zmizí. Tělo se čistí, přenastavuje se, aktualizuje…..  

Všimli jste si také, že se zesiluje naše intuice. Přichází čím dál více vnitřních pocitů spojených s určitou předtuchou. Objeví se nějaký obraz, přijde nějaká informace a během několika minut, či hodin se to stane. Naše intuice se zesiluje a zesiluje se proto, že po malých krocích začínáme opouštět staré vzorce a obracet se do srdce. To je to místo, odkud k nám naše intuice promlouvá. A jsou to celkem malé blbosti. Např.jdu ven se psem a najednou se mi ukáže obraz toho, koho potkám a co mu říkám. Trvá to asi tak 2 vteřiny a je to pryč. A ono se to takto děje, toho člověka potkám a říkám, co mi přišlo. A pak nad tím kroutím hlavou.  Nejvíc jsem se podivovala nad tím, jak mi ze života začali pomalu mizet různí lidé. Různé party lidí, jakoby se většina z nich vypařila. A já si myslela, že jsem asi divná. Ale pak jsem to začala vnímat více do hloubky a pochopila jsem, že naše myšlenkové vzorce a prohlubující se rozdíly nejsou kompatibilní a už si vlastně nemáme co říct. A tak jen sleduji, jak se okolo mě spoustu slepenců rozlepují, přeorganizovávají, mizí a vznikají nové. Nikdy dřív jsem nebyla schopna sledovat ten nekonečný proud změn, ten neustály pohyb všeho kolem sebe. Až nyní chápu, že vše je neustále v pohybu a nic nestojí na místě. A když se to zastaví, umírá to.
A jak vnímáte čas?  Chvíli něco dělám a jsou 2 hodiny pryč. Jindy mám pocit, že jsem na tom pracovala hodně dlouho a přitom uběhlo jen 30 min.

Zkrátka, když se vědomí rozšiřuje, vytahuje se na povrch vše, co bylo potlačené a nepra divé. A jsou to právě nejvíce naše emoce, které jsme dříve nemohli unést. Rozšiřující se vědomí je rozšiřující se pravda. O nás samotných, o vztazích, o lidech kolem nás, o situacích, o systémech, o naší práci, o našich pocitech. Čím více poroste naše vědomí, tím více se bude ukazovat pravda. A s tím souvisí to, co se děje na naší planetě. Pravda bude vycházet najevo ve všech směrech.

A jak pracuji sama se sebou? Vím, že všechno co se děje, se vždy děje pro moje dobro, i když to tak na první pohled nevypadá. Když budeme dostatečně otevření, nakonec to uvidíme.
A řídím se pravidlem: „Vše přijímám a nechávám to odejít“
Přijímám emoci a nechám jí odejít.
Přijmu nějakou zprávu a nechám jí odejít. (nehrabu se v ní, jako klackem v h…)
Nedívám se na zprávy.
Sedím v tichu.

A abychom tedy pochopili blíže, na jakých úrovních naše přeměna probíhá.
Tři úrovně: fyzická, energetická a informační. Tyto úrovně nejsou oddělené. Jsou jako tři vrstvy jednoho organismu – navzájem se ovlivňují a reagují na sebe.

Fyzická úroveň – tělo jako anténa
Tělo je nejpomalejší, ale nejupřímnější část našeho systému. Transformaci na těle vnímáme jako únavu nebo naopak nespavost, změny chuti k jídlu, citlivost na světlo a zvuk, tlak v hlavě nebo na hrudi, změny v dýchání, potřeba více klidu nebo naopak pohybu, různé nevysvětlitelné bolesti apod…. Tělo se ladí na jemnější frekvenci. Často to bolí, protože se uvolňují staré napětí a uložené emoce.

Energetická úroveň – naše pole se přenastavuje.
Naše energetické pole se čistí a rozšiřuje. A to je možné vnímat jako náhlé emoční vlny, zvýšenou intuici, potřebu být sami a nebo právě nechuť být se svými přáteli. Můžeme to vnímat jako náhlý  úbytek energie a nebo také jako náhle zvýšenou energii. A nebo také, „něco cítím, ale nevím co“

Informační úroveň – přepis programů
Toto je nejméně viditelná, ale nejzásadnější část transformace. Na informační úrovni se mění naše přesvědčení, identita, naše reakce, naše hodnoty, vnitřní nastavení…… Je to jako když se aktualizuje operační systém. Staré programy – strach, nedostatek, přizpůsobování se, potlačování – se rozpouštějí. A nové  jako je autenticita, intuice, odvaha, pravdivost ……, se aktivují.

A protože všechny tři úrovně jsou propojené, změna na jedné spustí změnu na dalších.

Transformace není o tom, že se staneme „lepšími lidmi“. Je o tom, že se staneme pravdivějšími. A hlavně – vede nás k tomu, abychom žili vědomě, ne automaticky.

Stáváme se Novými lidmi. Loučíme s verzí sebe, která byla postavená na přežití a rodíme se do verze, která je postavená na opravdovosti a svobodě. A to někdy hodně bolí.

Já nám všem přeji, ať tuto fázi přerodu z housenky v motýla dáme co nejvíce vědomě :-).